Zemětřesení
Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie.
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.
K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru. Například zemětřesení v rakouském Ebreichsdorfu 11. července 2000 mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v epicentru VI stupňů EMS-98, v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň EMS-98.
Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností. Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami.
Obsah
Pojmy
Ohnisko zemětřesení
Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.
Hypocentrum
Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.
Epicentrum
Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.
Hloubka ohniska
Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.
Epicentrální vzdálenost
Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.
Epicentrální čas
Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.
Pleistoseistní oblast
Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.
Intenzita zemětřesení
Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.
Zemětřesné roje
Pokud se obejví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity - nejsme-li tedy schopni určit hlavní, nazýváme toto zemětřesné roje.
Druhy zemětřesení
Podle původu:
- řítivá – přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody.
- sopečná (vulkanická) – 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích.
- tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů.
Podle hloubky:
- mělká – do 60 km
- střední – 60 až 300 km
- hluboká – 300 až 700 km
Nejničivější zemětřesení 20. století
Postižená oblast
Počet obětí
Rok
Magnitudo
Ťan-Šan, Čína
240 000
1976
8,2
Nan-Šan, Čína
200 000
1927
8,3
Kan-Su, Čína
180 000
1920
8,6
Tokio, Jokohama, Japonsko
143 000
1923
8,3
Messina, Itálie
83 000
1908
7,5
Kvéta, Balúčistán, Pákistán
60 000
1935
7,5
Peru
50 000
1970
7,7
Erzincan, Turecko
40 000
1939
7,9
Arménie
25 000
1988
8,0
Chorásán, Írán
12 000
1968
7,4
Zemětřesení
Zemětřesení
Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie.
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.
K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru. Například zemětřesení v rakouském Ebreichsdorfu 11. července 2000 mělo magnitudo 4,8 a makroseismickou intenzitu v epicentru VI stupňů EMS-98, v Brně bylo pocítěno jako IV. stupeň EMS-98.
Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seismicky klidnějších oblastech – např. seismické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností. Silnější zemětřesení jsou pak vázána většinou na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý, avšak celosvětově nejde o výjimečný úkaz. Jednou za několik let však dojde k silnému zemětřesení v nejchudších státech světa, které může připravit o život stovky či tisíce lidí a způsobí mnohamiliardové škody na majetku. Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami.
Obsah |
Pojmy
Ohnisko zemětřesení
Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.
Hypocentrum
Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.
Epicentrum
Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.
Hloubka ohniska
Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.
Epicentrální vzdálenost
Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.
Epicentrální čas
Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.
Pleistoseistní oblast
Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.
Intenzita zemětřesení
Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.
Zemětřesné roje
Pokud se obejví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity - nejsme-li tedy schopni určit hlavní, nazýváme toto zemětřesné roje.
Druhy zemětřesení
Podle původu:
- řítivá – přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody.
- sopečná (vulkanická) – 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích.
- tektonická (dislokační) – nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů.
Podle hloubky:
- mělká – do 60 km
- střední – 60 až 300 km
- hluboká – 300 až 700 km
Nejničivější zemětřesení 20. století
| Postižená oblast | Počet obětí | Rok | Magnitudo |
|---|---|---|---|
| Ťan-Šan, Čína | 240 000 | 1976 | 8,2 |
| Nan-Šan, Čína | 200 000 | 1927 | 8,3 |
| Kan-Su, Čína | 180 000 | 1920 | 8,6 |
| Tokio, Jokohama, Japonsko | 143 000 | 1923 | 8,3 |
| Messina, Itálie | 83 000 | 1908 | 7,5 |
| Kvéta, Balúčistán, Pákistán | 60 000 | 1935 | 7,5 |
| Peru | 50 000 | 1970 | 7,7 |
| Erzincan, Turecko | 40 000 | 1939 | 7,9 |
| Arménie | 25 000 | 1988 | 8,0 |
| Chorásán, Írán | 12 000 | 1968 | 7,4 |
