Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší (největší) a s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic států.
Obsah[skrýt] |
Asijské geografické rekordy
- Počet států: 49
- Nejvyšší hora: Mount Everest - 8850 m (Nepál, Čína, Himaláj)
- Nejdelší řeka: Chang Jiang - 6379 km (Čína) (3. nejdelší řeka světa) a s průtokem 31 900 m³/s nejvodnatější tok této panety
- Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) - 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
- Největší jezero: Kaspické moře - 371 000 km²
- Největší činná sopka: Ključevskaja 4750 m (Rusko, Kamčatka)
- Největší poloostrov: Arabský poloostrov - 2 780 000 km²
- Nejlidnatější stát: Čína - 1 348 083 800
- Největší stát: Rusko - 13 200 000 km² (asijská část)
Přírodní extrémy
Nejvyšší horou tohoto světadílu je Mount Everest, což je také nejvyšší hora světa. Na tomto světadílu, především v Himaláji, se nachází většina nejvyšších hor světa. Nejnižším místem světadílu je proláklina Mrtvého moře. Nejhlubším a nejvodnatějším jezerem je Bajkal. Kaspické moře má největší rozlohu vodní hladiny.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Asie překročil v březnu 2007 4 miliardy a stále stoupá. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20-ti let. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Čína, kterou dohání Indie.
Regiony a státy
| Název regionu[1] a území, s vlajkou |
Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) |
Hustota osídlení (ob./km²) |
Hlavní město |
|---|---|---|---|---|
| Střední Asie: | ||||
 Kazachstán[2] |
2 346 927 | 13 472 593 | 5,7 | Astana |
 Kyrgyzstán |
198 500 | 4 822 166 | 24,3 | Biškek |
 Tádžikistán |
143 100 | 6 719 567 | 47,0 | Dušanbe |
 Turkmenistán |
488 100 | 4 688 963 | 9,6 | Ašchabad |
 Uzbekistán |
447 400 | 25 563 441 | 57,1 | Taškent |
| Východní Asie: | ||||
 Čínská lidová republika[3] |
9 584 492 | 1 384 303 705 | 134,0 | Peking |
 Hongkong (ČLR)[4] |
1 092 | 7 303 334 | 6 688,0 | — |
 Japonsko |
377 835 | 336,1 | Tokio | |
 Macao (ČLR)[5] |
25 | 461 833 | 18 473,3 | — |
 Mongolsko |
1 565 000 | 2 694 432 | 1,7 | Ulánbátar |
 Severní Korea |
120 540 | 22 224 195 | 184,4 | Pchjongjang |
 Jižní Korea |
98 480 | 48 324 000 | 490,7 | Soul |
 Čínská republika (Tchaj-wan)[6] |
35 980 | 22 548 009 | 626,7 | Tchaj-pej |
| Severní Afrika: | ||||
 Egypt[7] |
63 556 | 1 378 159 | 21,7 | Káhira |
| Severní Asie: | ||||
 Rusko[8] |
13 115 200 | 39 129 729 | 3,0 | Moskva |
| Jihovýchodní Asie: | ||||
 Brunej |
5 770 | 350 898 | 60,8 | Bandar Seri Begawan |
 Kambodža |
181 040 | 12 775 324 | 70,6 | Phnompenh |
 Indonésie[9] |
1 419 588 | 159,9 | Jakarta | |
 Laos |
236 800 | 5 777 180 | 24,4 | Vientiane |
 Malajsie |
329 750 | 22 662 365 | 68,7 | Kuala Lumpur |
 Myanmar (Barma) |
678 500 | 42 238 224 | 62,3 | Naypyidaw[10] |
 Filipíny |
300 000 | 84 525 639 | 281,8 | Manila |
 Singapur |
693 | 4 452 732 | 6 425,3 | Singapur |
 Thajsko |
514 000 | 62 354 402 | 121,3 | Bangkok |
 Východní Timor[11] |
15 007 | 952 618 | 63,5 | Dili |
 Vietnam |
329 560 | 81 098 416 | 246,1 | Hanoj |
| Jižní Asie: | ||||
 Afghánistán |
647 500 | 27 755 775 | 42,9 | Kábul |
 Bangladéš |
144 000 | 926,2 | Dháka | |
 Bhútán |
47 000 | 2 094 176 | 44,6 | Thimphu |
 Indie[12] |
3 287 590 | 1 045 845 226 | 318,2 | Nové Dillí |
 Írán |
1 648 000 | 66 622 704 | 40,4 | Teherán |
 Maledivy |
300 | 320 165 | 1 067,2 | Malé |
 Nepál |
140 800 | 25 873 917 | 183,8 | Káthmándú |
 Pákistán |
803 940 | 183,7 | Islámábád | |
 Šrí Lanka |
65 610 | 19 576 783 | 298,4 | Kolamba |
| Jihozápadní Asie: | ||||
 Arménie[13] |
29 800 | 3 330 099 | 111,7 | Jerevan |
 Ázerbájdžán[14] |
41 370 | 3 479 127 | 84,1 | Baku |
 Bahrajn |
665 | 656 397 | 987,1 | Manáma |
 Kypr[15] |
9 250 | 775 927 | 83,9 | Nikósie |
 Pásmo Gazy[16] |
363 | 1 203 591 | 3 315,7 | Gaza |
 Gruzie[17] |
20 460 | 2 032 004 | 99,3 | Tbilisi |
 Irák |
437 072 | 24 001 816 | 54,9 | Bagdád |
 Izrael |
20 770 | 6 029 529 | 290,3 | Jeruzalém |
 Jordánsko |
92 300 | 5 307 470 | 57,5 | Ammán |
 Kuvajt |
17 820 | 2 111 561 | 118,5 | Kuvajt |
 Libanon |
10 400 | 3 677 780 | 353,6 | Bejrút |
| Nachičevan (Ázerbájdžán)[18] |
5 500 | 365 000 | 66,4 | Nachičevan |
 Omán |
212 460 | 2 713 462 | 12,8 | Maskat |
 Katar |
11 437 | 793 341 | 69,4 | Dauhá |
 Saúdská Arábie |
1 960 582 | 23 513 330 | 12,0 | Rijád |
 Sýrie |
185 180 | 17 155 814 | 92,6 | Damašek |
 Turecko[19] |
756 768 | 57 855 068 | 76,5 | Ankara |
 Spojené arabské emiráty |
82 880 | 2 445 989 | 29,5 | Abú Dhabí |
| Západní břeh[20] |
5 860 | 2 303 660 | 393,1 | — |
 Jemen |
527 970 | 18 701 257 | 35,4 | San'á |
| Celkem | 43 810 582 | 3 902 404 193 | 86,8 | |
Poznámky
- ↑ Kontinentální regiony podle kategorizace OSN (mapa).
- ↑ Kazachstán je někdy považován za stát ležící zčásti ve střední Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
- ↑ Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
- ↑ Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
- ↑ Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
- ↑ Údaje jsou pro území které je de facto pod kontrolou vlády Čínské republiky. Nároky na něj si ale činí i Čínská lidová republika.
- ↑ Egypt je považován za stát ležící zčásti ve severní Africe a zčásti v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od Suezského kanálu).
- ↑ Rusko je považováno za stát ležící zčásti v severní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
- ↑ Indonésie je často považována za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část tedy bez Západní Papuy a Moluckých ostrovů.
- ↑ Hlavní město Myanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ od Pyinmany 6. listopadu 2005.
- ↑ Východní Timor je často považován za stát ležící zčásti v jihovýchodní Asii a zčásti v Oceánii.
- ↑ Včetně oblasti Džammú a Kašmír o kterou vedou spor Indie Pakistán a Čínská lidová republika.
- ↑ Arménie je někdy považována za stát ležící sice v západní Asii ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou.
- ↑ Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
- ↑ Ostrov Kypr je někdy považován za stát ležící na jih od Turecka ale mající historické a sociopolitické vazby s Evropou. Severokyperská turecká republika je na rozdíl od Kyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
- ↑ Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
- ↑ Gruzie je často považována za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
- ↑ Ázerbájdžán je často považován za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti ve východní Evropě. Nachičevan je autonomní exkláva Ázerbájdžánu obklopená Arménií, Íránem a Tureckem.
- ↑ Turecko je často považováno za stát ležící zčásti v západní Asii a zčásti v jižní Evropě; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
- ↑ Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
